Z athénského letiště jsme se poměrně snadno vlakem a metrem dostali do centra města (opět nám nezbylo než ocenit, jak úžasné je mít letiště napojené na železniční síť – jojo, třeba se toho jednou Ruzyně vážně dočká), kde jsme bez problémů našli náš hotel. V hotelu nás poměrně překvapila recepční, která nás posadila do křesílek, přinesla víno a dobrou čtvrthodinu nám o městě vyprávěla, co určitě nemáme vynechat, kde se dobře najíme a další užitečné informace. Poměrně sympatické :-) Vyrazili jsme tedy doporučeným směrem a v nějaké restauraci (jestli to byla ta doporučovaná – trochu pochybuji :) ) jsme si dali co jiného než řecký salát a tzatziky (plus nějaké to hlavní jídlo :)) ). Cestou zpátky jsme se přesvědčili, že opět bydlíme v nějaké pochybné čtvrti, protože uprostřed menšího náměstí plápolal oheň z europalety a na o kousek dál pán usilovně nožem přeřezával kořeny nějakého stromku – asi chtěl udělat žene radost, nevím :-)
Následně jsme se hlavní přístupovou cestou, lemovanou restauracemi a prodejci čehokoliv, vypravili do města. Od paní recepční jsme měli tip na restauraci v nedaleké čtvrti, která zabírala střed malého sympatického náměstí. Tady jsme se najedli a plánovali, co dál. Vzhledem k tomu, že jsme si ráno koupili 24 hodinový lístek, jsme se rozhodli, že se zajedeme podívat do přístavu (náš oblíbený cíl, který si nikdy nenecháme ujít :-)). Bohužel ale linka metra tam vedoucí byla zrovna na tento víkend na čtyři stanice přerušena, takže jsme museli jet autobusem prodírajícím se přecpanými athénskými ulicemi. Nicméně přístav se nám líbil, bylo tam hodně lodí na málo prostoru, takže ideální. Pak už jsme se pouze vypravili zpátky do hotelu.
Potom jsme šli směrem k Akropoli, protože tam jsme předchozí den několik zajímavostí vynechali. Konkrétně jsme viděli prezidentský palác, kde zrovna probíhala výměna stráží, která je v řeckém podání poněkud vtipná. Vojáci v legračním kroji nejen že pochodují tak, že dávají nohu před sebe do pravého úhlu (to se ještě vidí poměrně často), ale ještě k tomu hrabou nohou na zemi jako kůň. To už nám i ostatním přihlížejícím turistům připadalo vážně vtipné. Pak jsme šli do zahrad, které jsou v blízkosti paláce. To bylo první, skutečně moc pěkné místo v Athénách :-) Poté jsme došli k Zapeionnu, což je něco jako pražský Veletržní palác a následně kolem Hadrianova oblouku na hlavní třídu, vedoucí pod Akropolí. Tady jsme zašli na další kafe a pěšky jsme se naší vtipnou čtvrtí (ve které už kolem šesté hodiny večerní postávají šlapky a pohybují se zde velmi podivná individua) vypravili do hotelu.
Poslední den jsme se šli podívat na místní tržiště. Vzhledem k tomu, že jsme kolem něj procházeli minulý den, nějak jsme nepředpokládali, že by mohl být problém jej najít. Bohužel jsme ale z náměstí Omonia vyrazili špatnou ulicí a jaksi jsme se trochu ztratili :-) Na druhou stranu jsme díky tomu viděli ještě několik zajímavých budov. Takže po přibližně třičtvrtě hodině jsme dorazili zpět na náměstí Omonia a dali jsme druhý pokus. Tentokrát už to vyšlo. Tržiště je stejné, jako ve všech ostatních jižněji položených zemích. Akorát tohle bylo zaměřené pouze na maso. Takže spousta stažených zvířátek, rybiček a dalších mořských potvor, vnitřností a dalších mňamek. Potom jsme si už jen šli dobalit těch pár věci a vyrazili směr letiště.
Odlet byl tentokrát zpožděn asi jenom o čtvrt hodiny, to problém nebyl. Horší bylo, že jsme seděli před dvěma menšími dětmi, což bylo trochu na nervy. Let jsme si tedy vychutnali za neustálého vřískotu a kopání do sedačky.
Postřehy:
- Ve městě je až překvapivě velké množství poměrně hodně opuštěných a polorozpadlých domů.
- Počet bezdomovců je dle mého odhadu větší než v Praze.
- Rčení „tady chcípnul pes“ dostává v Athénách zcela nový rozměr. Toulajících se psů je ve městě opravdu hrozně moc, většina z nich je rozvalena někde uprostřed chodníku a jeví minimální až žádné známky života.
- I v sobotu odpoledne jsou ulice města zasekané auty. A pak že jsme na tom v Praze s dopravou špatně.
- Metro vede až na samotné centrum nad povrchem.
- Ceny v restauracích se od těch našich příliš neliší (mimo centrum není problém sehnat nějaké standardní jídlo za nějakých 7, 8 eur).
- V restauracích okamžitě přinesou džbánek s vodou, která je zdarma.
- Víno se zde nepije z našich typických sklenic s stopkou, ale z 1dl skleniček.
- Pokud se nepletu, tak Řekové jsou největšími kuřáky v Evropě. Hulí opravdu značně a téměř kdekoliv.
Fotky - viz Facebook.
