Cestovní blog Davida a Martí

Už ani nevím, jak přesně nás napadlo se podívat do Moskvy. Vím, že jsme pořád mluvili o New Yorku a nakonec jsme se rozhodli pro Moskvu. Takže jsme koupili letenku, zarezervovali hotel na 2. – 5. 7. A už jsme skoro balili na cestu, když si tři dny před plánovaným odletem Martí pročítala průvodce a všimla si, že jsou do Ruska třeba víza :-)

Úředník nám tedy oznámil, že pokud zvací dopis přineseme druhý den ráno, víza nám ještě do třetího dne (nejspíš) stihnou vystavit. Takže jsem začal intenzivně vyhledávat agentury, které se tímto zabývají a následně jim horečně posílat maily. No, abych to nezdržoval, nakonec jsme to o pár hodin nestihli (resp. jsme se rozhodli, že nebudeme riskovat a výlet raději odložíme, abychom to všechno měli v klidu a v pořádku).

První den

Takže jsme po 14. dnech s vízy v pasech a úsměvem (ironickým :-) ) na tváři nastoupili do letadla směr letiště Šerementěvo. Po příletu jsme si vystáli takovou střední (čekal jsem horší) frontu a vyrazili jsme hledat autobus číslo 851, který jezdí z letiště na metro. Cestou nás dost neodbytně otravovalo mnoho taxikářů, kteří nás za „best price“ chtěli dostat do svého auta. Nicméně jsme odolali a nastoupili do krásného, mnoho desítek let starého Ikarusu, který se nakonec dokodrcal na konečnou stanici jedné z mnoha moskevských linek metra.
Potom jsme už jenom přestoupili na modrou linku, která nás dovezla na stanici Partyzanskaja, kde se nachází hotelový komplex Izmaylovo. Tento komplex byl postaven při příležitosti Olympijských her v roce 1980. Skládá se ze 4 obrovských paneláků. Po vyřízení formalit (kterých nebylo málo, dostali jsme mnoho oblíbených razítek + jsme museli jet zaplatit za hotel do kanceláře někde v 7 patře, kde paní neuměla ani slovo anglicky - v recepci na tom byli jenom o malinko lépe) jsme se konečně ubytovali. Bohužel, pokoj se nacházel ve 23. Patře a vzhledem k jasnému počasí a vysoké teplotě bylo na pokoji opravdu vedro, ke 30 stupňům. Kdo by tohle zrovna v Moskvě čekal :-) Takže jsme se prošli po blízkém okolí hotelu a šli jsme spát.

Druhý den

Druhý den jsme se po nedobré snídani (v ceně ubytování snídaně nebyla, takže jsme se museli spokojit s nějakým hnusným pečivem od stánku) vypravili do centra, do srdce samotné Moskvy a Ruska vůbec, na Rudé náměstí. Toto místo má opravdu něco do sebe. Z jedné strany obrovský obchodní dům Gum, z druhé strany zeď Kremlu s Leninovým mauzoleem a na jednom konci impozantní brána a na druhém konci pohádková stavba chrámu Vasilije Blaženého. Éru minulé doby připomíná rudá hvězda na jedné z věží, které se nacházejí u obvodových zdí Kremlu.

Poté, co jsme si náměstí prošli, jsme zalezli do obrovského obchodního domu Gum, plného těch nejluxusnějších značek. Nevím, jestli to je důsledek krize, nicméně byl obchoďák v neděli dopoledne skoro prázdný. Následně jsme se vypravili do Kremlu. Zaplatili jsme vstupné, prošli detekčními rámy a ocitli jsme se tak v místě, z které má na světovou politiku menší či větší vliv již hodně dlouhou dobu. Kreml je směsicí starých budov, chrámů a kostelů ze 14. a 15. století, klasicistních paláců z 18. století a samozřejmě je zde také vidět vliv komunistické éry ve formě ošklivého sjezdového paláce z 60. let. Jinak se to místo hemží policisty, kteří dohlížejí na to, aby se turisté pohybovali pouze na chodnících a nedej bože vkračovali na široké, zde zcela prázdné ulice (co kdyby si zrovna Mědvěděv potřeboval někam zajet...).

Následně jsme se přesunuli k řece (přesun byl poněkud ztížen tím, že kolem Kremlu probíhali nějaké moto závody a tudíž zde bylo mnoho uzavírek, spousta policistů a vojáků). U řeky jsme se rozhodli, že se podíváme na město z paluby lodi. Nastoupili jsme tedy na výletní loď a vypluli jsme východním směrem. Po nějaké třičtvrtě hodině jsme dopluli na konečnou trasy, nedaleko hotelu Ukrajina, jedné ze sedmi Stalinových věží, jejíž kopii máme i v Praze, na Podbabě. Tady jsme udělali už jenom malé kolečko a lodí jsme jeli zase zpět, pak už jenom na metro a na hotel.

Třetí den

Po náročném druhém dni jsme se z hotelu vypravili o něco později. Prvním cílem byla Lomonosova univerzita, vskutku monumentální stavba, další ze sedmi Stalinových věží, v jejíž blízkosti se nachází také jeden z četných moskveských cirkusů. Bohužel, jak jsme zjistili, v pondělí mají všechny cirkusy zavřeno, takže tuto součást ruské kultury jsme neviděli.

Dalším cílem byly nedaleké Vrabčí vrchy, z kterých je krásný výhled na Moskvu. Naneštěstí jsou tyto dvě místa již poněkud mimo centrum a tudíž jsme se pohybovali mimo naší mapu. Takže jsme byli nuceni nasednout na metro a popojet jednu stanici, protože jsme si vůbec nebyli jisti směrem, kterým se máme vypravit. Vrabčími horami se vlastně nazývá pouze svah, který jde od řeky právě směrem k univerzitě. Je zde lanovka, která ovšem v pondělí také nejezdila (to už jsem si říkal, že máme kliku, že aspoň to metro v pondělí jezdí). Vylezli jsme tedy nahoru, kde jsme zjistili, že jsme opravdu jen kousek od místa, z kterého jsme před chvílí popojeli metrem.. No stane se :-)

Odsud jsme se vypravili k Novoděvičímu klášteru, u kterého se nachází hřbitov, jenž je obdobou pražského Slavína.

Následně jsme se přesunuli opět více do centra, na náměstí Ljublianka, kde sídlila obávaná KGB a potom dále ke Kremlu. To jsme již byli tak zničení, že jsme se rozhodli to zapíchnout a vrátili jsme se na hotel.

Čtvrtý den

To ale tolik nevadilo, protože toho zde bylo k vidění docela dost. Nachází se zde totiž muzeum kosmonautiky, které bylo překvapivě zavřené, ale stejně jsme neměli čas jej projít. Takže jsme pouze obdivovali velký památník ruskému vesmírnému programu (na jehož stěně je tak neuvěřitelně budovatelský vývej se soudruhem Leninem...) a sochy některých předních sovětských vědců zabývajících se vesmírným programem.

Kousek od muzea se nachází park VKDM, obdoba našeho výstaviště. Tady na nás vskutku dýchla atmosféra Sovětského Svazu, z reproduktorů hrála ruská hudba, hlavní palác byl tak úžasně budovatelsky zaměřený, srp a kladivo nad vchodem a rudá hvězda na špicy věže, opravdu úchvatné :-) V podobném duchu byly i ostatní stavby v areálu a také veliká fontáta, s mnohými sochami různých budovatelů socialistické vlasti.

Poté jsme se už vzhledem k časové tísni museli rychle vypravit na hotel, z něhož jsme už jeli pouze na letiště. Na rozdíl od příletu jsme však zvolili poněkud rozumnější cestu. Z jedné ze stanic  metra totiž jezdí na letiště vlak. Po zážitku z polorozpadlého Ikarusu jsme čekali ledacos, byli jsme však velmi mile překvapeni. Vlak byl opravdu moc hezký, moderní a přišlo mi, že je poměrně dost znát větší rozchod ruských kolejí. Na letišti už šlo všechno hladce, skoro až moc, takže jsme tam měli moře času. Poměrně překvapující mi přišlo, jak bylo letiště prázdné a že odlety byly zhruba tak každou čtvrt hodinu (z Ruzyně v exponovaných časech něco odlétá minimálně každých 5 minut).

Postřehy

• Mnohem lepší je mluvit česky, anglicky nerozumí opravdu v podstatě nikdo (že anglicky nerozumí na recepci obrovského hotelového komplexu Izmaylovo mě fakt dostalo).
• Starší stanice ruského metra jsou rozmanité (každá je jiná) a moc pěkné.
• Stanice metra jsou hooodně daleko od sebe, vlaky jsou podstatně delší než v Praze.
• V Praze už nejezdí jediná stará, nemodernizovaná souprava ruského metra. V Moskvě běžně jezdí ještě starší soupravy, které pamatuji na lince C (s malými, kulatými světly a kulatým vnitřním osvětlením, které často zhasíná) před nějakými 10 lety.
• Vyznat se v Moskevském metru s minimální znalostí azbuky je poměrně oříšek.
• Intervaly mezi jednotlivými vlaky jsou ve špičce skoro takové, že jakmile zmizí konec jednoho vlaku v tunelu, objeví se začátek druhého.
• Vozový park se dost podobá Praze, akorát jako taxi ještě často jezdí staré žigulíky.
• Přecházení čtyřproudé silnice, na které je sice přechod ale ne semafor, se trochu podoobá ruské ruletě. Šance na přežití mi taky přišla tak jedna ku šesti :-D
• Ceny jsou v podstatě stejné, jako v Praze. Možná je o něco málo dražší jídlo v restauraci, na druhou stranu je podstatně levnější benzin (minimálně o třetinu) a lístky na MHD.
• Rusky při oblékání dodržují následující pravidlo (které je možné vypozorovat i na chodbách VŠE :-) ) – čím vyšší podpatek a čím kratší sukně/kraťasy, tím lépe.
• Pirožky, které prodávají pouliční prodejci, jsou pěkně hnusné.

Pro představu jeho velikosti přikládám plánek moskevského metra